FERDINAND LEFFLER: MÁME ZODPOVĚDNOST ZA TO, JAK VYPADÁ HROB, O KTERÝ SE STARÁME
Ferdinand Leffler je zahradní designér, autor několika knih, zakladatel ateliéru Flera a v neposlední řadě moderátor televizního pořadu Ferdinandovy zahrady. Mezi jeho oblasti zájmu patří mimo jiné úprava veřejného prostoru. To je jen zlomek důvodů, proč jsme pro profesionální a co nejšetrnější revitalizaci našeho hřbitova vybrali právě ateliér Flera.
Vratislavický hřbitov čeká revitalizace. Co to pro návštěvníky hřbitova znamená?
Můžeme tu odpověď rozdělit na dvě části, praktickou a estetickou. Ta praktická přinese pohodlnější cestní síť a vznikne nová část hřbitova, která bude pojata modernějším způsobem. K této části patří také to, že dojde k náhradě dřevin, které dosluhují, a tím pádem mohou být v nebezpečném havarijním stavu. Dojde k výsadbě nových vzrostlých stromů. Ty budou do budoucna vytvářet hmotu korun, která na hřbitov jako takový patří.
A ta estetická část?
Snažíme se vrátit místu charakter harmonie a vyváženosti. Měli bychom mít pocit, že na hřbitově vstupujeme do prostoru, který je určen usebrání se, meditaci, kdy nás nic nerozptyluje. Měli bychom si zavzpomínat a nebýt vyrušováni spoustou různých vjemů, které mohou do prostoru vnášet například i individuálně zpracované hroby. Každý se v dobré víře snaží zvelebit ten svůj hrob, ale málokdy si uvědomuje, že tím spoluvytváří prostor hřbitova. Máme zodpovědnost za to, jak bude vypadat hrob, o který se staráme.
Jsou individuální úpravy hrobů pouze problémem estetickým?
Vizuální problém je ten, že na hrobech často vidíme snahu o nějakou výraznost. Mohou to být třeba výrazně zbarvené dřeviny, například žluté nebo růžové kultivary. To už není v souladu s pokorou hřbitova, kde by naopak jednotlivé ztvárnění hrobů nemělo vystupovat do popředí. Celé prostředí by mělo působit uklidňujícím a harmonickým dojmem. Co je za mě vyloženě neduh, to je použití různých typů umělohmotných rostlin a plastových sošek. To považuji vyloženě za nevhodné. Návštěvník hřbitova nepotřebuje být rozptylován levným průmyslovým ztvárněním. Hřbitov pak dostává punc nějaké levné tržnice.
A proč jsou problémem individuální výsadby kolem hrobů?
Problém je, když si někdo vysadí keř na svůj hrob a nedojde mu, že ten keř poroste. Dnes například taková túje, která může mít v dospělosti až 7 metrů, vrůstá do cesty a znemožňuje plynulý pohyb po hřbitově. Přál bych si, aby místu vévodily majestátní stromy a výsadba, kterou jsou doplněny jednotlivé hroby, hrála druhé housle.
Jsou nějaká psaná či nepsaná pravidla, kterými by se měli návštěvníci hřbitova řídit?
My se budeme snažit, aby byla psaná v rámci nového informačního systému, který budeme s ateliérem Flera vytvářet. Jeho součástí bude určitě skladba rostlin a přehled materiálů, o kterých si myslíme, že na hřbitov patří. Abychom se vyhnuli takovým věcem, jako například podsypávání bílými oblázky, tedy materiálem, který absolutně nepatří do Vratislavic, a už vůbec ne na hřbitov.
Je proces revitalizace hřbitovů v dnešní době běžný?
Zatím to běžné není, bohužel. Doufám, že se vámi budou inspirovat další obce, protože by se mi líbilo, kdyby se to běžným stalo.
V jaké fázi se revitalizace vratislavického hřbitova aktuálně nachází?
Jsme ve stádiu přípravy projektu a plánování revitalizace.
Jak se bude nově připravovaná část hřbitova odlišovat od té staré?
V původní části půjde spíš o rekonstrukci, tam je na co navazovat. Nevypadalo by to dobře, kdybychom se pouštěli do nějakého svěžího, modernějšího designu. Naopak, nová část si může dovolit být mnohem odlehčenější. A díky tomu, že využíváme stejně kvalitní materiály, tak si myslím, že si tyhle dvě části budou spolu velmi dobře rozumět.
Text: Lucie Zdenková
Foto: Atelier Flera