GENERACI ČISTÝCH MACHO TYPŮ V RAPU UŽ POMALU ODVÁL ČAS
Jonáš Červinka, známý také pod uměleckým jménem Lipo, je český raper, básník a režisér videoklipů. Ve světě hudby se pohybuje již řadu let a své posluchače oslovuje originálními texty s hlubším přesahem. Liberecký rodák s kořeny ve Vratislavicích v rozhovoru zavzpomínal na své začátky v hudebním světě, promluvil o svých názorech na současný rap a představil novou skladbu Až k nám přijde tma.
Lipo nebo Jonáš Červinka?
Čím dál více lidí mě zná jako Jonáše Červinku. Ta hranice mezi Lipem a Jonášem není zase tak veliká. Vždycky se nějakým způsobem prolínala a čím jsem starší, tím víc tu hranici mažu.
A můžete vysvětlit vaše umělecké jméno?
Vyrůstal jsem v ulici Ruprechtická vedle továrny na bonbony Lipo. Až po mnoha letech jsem se dozvěděl, že to znamená liberecká poživatina. To je ale jen jeden zdroj toho jména. Na střední škole jsem taky začal číst hodně poezie. Oblíbil jsem si starou čínskou poezii a poznal tak básníka Li Pa. Propojil jsem místo a inspirační zdroj.
Máte vztah k Vratislavicím jakožto rodilý Liberečák?
Já mám vztah k Vratislavicím už od dětství. Žila tu moje prababička a zároveň se tu narodila i moje babička. Má prababička byla česká Němka, to je potřeba říci, protože tady se u mě propojuje nějakým způsobem pohnutá historie toho regionu. Myslím tím samozřejmě odsun sudetských Němců, který se dotkl části mé rodiny. Také když vzniklo IGI, tak se mi ta stavba hrozně líbila. Mám pozitivní vztah ke knihám a řekl jsem si, že tu natočím živou live session. A tenhle rok jsem vystupoval na Vratislavických slavnostech.
Sám o sobě tvrdíte, že nejste typický raper. Nebo alespoň nejste takový, jak si podle vás společnost rapera představuje. Můžete to trochu rozvést?
Rap jako žánr je historicky zatížen souborem klišé, které si lidé kolem něj vytvořili. To, co má podle nich raper splňovat. Nějaká gesta a estetické atributy. Když se lidé podívají na mě, tak já ani jedno z toho nenabízím. Raperem zůstávám tím způsobem, že si půjčuji formu rytmicky mluveného slova. Zároveň tuhle charakteristiku hodně překračuji směrem do zpěvu.
Máte pěveckou průpravu?
Já jsem pěveckou ani hudební průpravu neměl žádnou. Má jediná průprava byla ta, že jsem vyrůstal v rodině, kde táta byl rocker a můj nevlastní táta taky miloval rockovou hudbu. Poslouchal jsem kvalitní hudbu už od dětství, což si myslím, že nějaká průprava
vlastně je.
Rock vás nikdy nelákal?
Vlastně ne. Někdy na konci základní školy jsem objevil svět jménem rap. Byl pro mě takovým novým světem plným možností. V jeho volbě bylo trochu toho vymezení se vůči starší generaci mých rodičů. Našel jsem si svou cestu.
Máte hudební vzor?
Nikdy jsem nebyl ten typ, který by si lepil v pokoji plakáty svých oblíbených hudebníků. Hudbu jsem poslouchal a studoval. U rapu jsem vždycky tíhnul k uvědomělejším věcem, a to mě provází do dneška. Mimo té hitové roviny písní, je tam i ta rovina sociálně angažovaná. To ten rap částečně v sobě vždycky obsahoval. Zároveň mě na rapu odpuzoval jeho materialismus. To se mi nikdy nelíbilo.
Co říkáte na současnou českou rapovou scénu? Právě třeba ve vztahu k materialismu, sociálním tématům...
Generaci čistých macho typů v rapu už pomalu odvál čas. Zohledňují se i jiné věci. U rapu je důležité gesto a typ osobnosti, který nabízíte. Myslím si, že pro mladou generaci je důležité právě to gesto a postoj, který zaujímáte. Ať už je povrchní nebo ne. Mně se současné směřování rapu nelíbí, protože se teď hodně vracíme k diskotékovým zvukům a sdělení tím trpí. Bývá to ale tak, že když ten hlavní proud je hodně silný a dominantní, tak stejně na druhé straně vznikne nějaká opozice. Když tu bude někdo, kdo bude prezentovat bohatství a nadřazenost, tak se pak objeví někdo, kdo řekne, že je to jinak. Lidé to budou kvitovat a naslouchat. U nás s BPM (Lipova bývalá kapela) to bylo stejné.
Studoval jste filosofii a estetiku na Karlově Univerzitě. Ovlivnilo studium vaši tvorbu nebo tvorba ovlivnila směr vašich studií?
Byl to vzájemný vztah, ale to studium mi dalo strašně moc. Naučilo mě kriticky myslet a vnímat věci trochu více do hloubky. Prohloubilo ve mně zájem o umění, historii a jiné humanitní obory.
V té době jste se stal zpěvákem?
Od prvního ročníku jsem tvořil hudbu, která nějakým způsobem se mnou rostla. Na vysoké škole jsem se hudbou začal živit. Bylo to dost náročné období. S prvním hitem Ležím v tvé blízkosti jsme objížděli se zpěvačkou Debbi různé diskotéky. Vracel jsem se domů k ránu a pracoval na seminárních pracích. Párkrát se zdálo, že nedostuduji, ale naštěstí mě studium bavilo natolik, že jsem to nikdy nevzdal.
Při nástupu na vysokou školu jste uvažoval o možnostech uplatnění v rámci tohoto oboru?
Smích. To je otázka skoro na každý druhý humanitní obor. Humanitní obory jsou dneska takový otloukánek. Lidé si říkají, k čemu nám to bude a proč to studovat. Podle mě mají nezastupitelné místo v tom, že nás učí mimo jiné kriticky myslet. Když společnost umí kriticky myslet, tak je mnohem méně manipulovatelná. Evropa stojí na humanitní vzdělanosti, vždycky stála. Doufám, že se to jen tak nezmění.
Nebojíte se otevírat politická a společenská témata. V podstatě jste se tak i dostal do povědomí veřejnostiv roce 2010 songem Pozdravy z Liberce. Před časem jste otevřel téma války na Ukrajině a před pár týdny tématiku duševního zdraví. Dalo by se říci, že ty písně vznikají z potřeby se vyjádřit?
Není to tak, že bych záměrně vyvolával nějaké kontroverze. Je to spíš nějakou mou přirozenou součástí a vnitřní potřebou se vyjádřit. Jsou to věci, nad kterými přemýšlím, nebo jsou to nějaké společenské fenomény, které se dějí. Vůbec to není tak, že bych se záměrně profiloval jako angažovaný zpěvák. Sám mám rád, když u jiných hudebníků dostanu nějakou výpověď nebo přesah.
Co stojí za vaší novou písní Až k nám přijde tma?
Je to první píseň z připravované desky. Při tvorbě mi pomáhá, že jsem zároveň režisérem svých videoklipů. Nad tou písničkou mohu přemýšlet více konceptuálně. Udělal jsem odlehčenou letní píseň, ale zároveň jsem už od začátku věděl, jaké téma ve videoklipu chci otevřít. A to právě téma duševního zdraví, o kterém se začíná v poslední době naštěstí více mluvit.
Na co se fanoušci mohou v blízké době těšit?
Pracuji na nové desce. Až k nám přijde tma je první singl z té desky a už teď vím, že tam bude řada zajímavých hostů. Rád bych desku vydal na jaře.
Text: Lucie Zdenková
Foto: Johana Antošová
